Etapa třetí - nahý Bart na skateboardu
Nadčasové názory nezůstávají nepotrestány
Povím vám příběh o mocném čaroději
Není pravdivý, ale lidi mu věřit chtějí
Vlastě ani ne čaroděj, jen obyčejný chlápek
Nenadával, příliš nepil, nebál se šlapek
Prý dokázal dělat zázračné věci
Jako oživovat mrtvé či chodit po vodě
Podle mě to jsou jen takové kecy
Které lidi napadly nad ránem v hospodě
Jednou tohoto přemýšlivého kmeta
Napadlo, kde je možná chyba světa
"Vždyť nebylo by ohromně příjemné a svěží
chovat se k sobě zas pro jednou slušně?
Ve vzájemné harmonii na tomhle místě lze žít
Tak kurva zahoďte ty mačety a kuše!"
Jak bláznivý prorok (jako první z mnoha)
Začal své učení řvát na všechny strany
Avšak jak káže pravidlo, dané snad od samotného boha
Nadčasové názory nezůstávají nepotrestány!
Hned jak pokusil se své učení šířit
Začali na něj mačety a kuše mířit
Lidi se vedle něj cítili takoví bezvýznamní, horší a malí
Tak zavřeli ho za mříž, pak přitloukli ho na kříž,
Ksicht mu poflusali
Napadlo vás jak změnit svět k lepšímu a chcete o tom podat správu??
Zavřete laskavě hubu a ztraťte se v davu!
Přesto (nebo právě proto), že se ke křesťanské problematice stavím radikálně odmítavě, nejednou se v mé poezii můžou odrážet různá biblická témata. Ehm… Připravte se na to… :)
---
Ona nestojí ve tmě,
To tma stojí v ní
Jen já byl vždycky tak strašně naivní
Vždyť na to stačil by jen pohled letmý
Že tma vychází z ní a ne ona ze tmy
Je pro mě totéž co pro pastýře betlém
Její tělo planoucí tím nejtemnějším světlem
---
Svět verze 2,7
Až lidi omrzí víra
A navzájem se vyvraždí
Až ze země se stane díra
Smrdutá jak podpaždí
Bůh si stvoří nový život
Aspoň trochu zdařený:
Všude nahé ženské, v mořích pivo
A velké lány mařeny.
---
Lze žít život vůbec správně,
Smilnit nebo držet půst?
Nebo chladnou ocel hlavně
Držet vtisklou do svých úst?
Ne, zabít se není hezké!
Proč? Že jsi mrzký parazit?
A když odmyslíš chlast a ženské,
Že nezbyl důvod pro co žít?
Důvodů je jistě mnoho
Zvlášť jeden mi to dělá lehčí
Zkurvil sis život? To je toho,
Myslíš, že smrt bude lepší?
---
Jak jsou atraktivní všechna tabu
Bohu musí být do pláče
Když „Nežer jablka“ řekne nám bůh
Pečem jablečné koláče
Vždyť už to na mozek leze
Proč ze sebe dělat vola?
Nač stále určovat meze,
Když člověk stejně neodolá?
---
„Jsme odhodláni být šťastnými nevědouce co vlastně je štěstí”
(nějaký citát či co)
Jak na dně kávy usazený soc
Tak temná a ponurá panuje noc
Jak nánosy špíny na okrajích vany
Tak se mi příčí tělo té „panny”
Rty, které líbám, čpí už jen lihem
Její dech v mých ústech pálí jak výheň
Rytmicky přirážím s konstantním zrychlením
Záda jí odírám o beton zdi plotu
Z čela si otírám krůpěje potu
Vrcholím s úlevou, vždyť promeškal bych termín
Tak jsem si zamrdal a splnil svou kvótu
---
Že byl jsi již dlouho živý?
Pohled z nové perspektivy
I lehkost hebkých křídel vážky
Ti dodá dávka z malorážky
---
Pásmo dokonalého rýmu
Jessica
Lepím si fotky do svého alba
Na všech je nahá Jessica Alba
Karla
Deprimována texty Karla Kryla
Za mými zády se Karla kryla
Petra
Spatřil jsem na rohu lehkou Petru
Jak stojí a kouří lehkou petru
-
Lenka
Ze zverimexu vezu myš
A jestli mi rozumíš
Přivedlo mne to na myšlenku
Že překřtím ji na myš Lenku
---
Rezignační protestsong
Deprese, děvky, dekadence
Ten patos už mi pije krev
Sázím své posední pence
Za kvasný roztok vinných rév
Rebel sere na konvence
A já seru na rebely
Všechny své poslední pence
Sázím v baru za korbely
Včera jsem byl zase v Lence
Ale co, seru na Lenku
A tak své poslední pence
Sázím v baru za pálenku
Jak to beru kol a kolem
Mám už kurva všeho dost
Tak tu sedím, alkoholem
Potlačuju střízlivost
Z muže otupělým volem
Radikálně měním post
Jak to beru kol a kolem
Už vlastně ani nemám zlost
Zítra stavím se u Lenky
Vyvedu ji třeba na operu
Všechny mé vzteklé myšlenky
Hlavně na ně se vyseru
---
Místo světel zatmění
Hovno jako umění
Abychom zas cítili trému
Zacházíme do extrémů
Všechno se tak rychle mění
Až je hovno za umění
Zabalím se jak tabák v cigaretě
A usnu doma na záchodě
Vzbuďte mě až v tomhle světě
Bude zase „Mít rád“ v módě
---
Cela
Sedím ve Veselské „Na špici“
Zaděláno na opici
Světla temní, barvy blednou
A víčka se nechcou zvednout
Ve sklence větrá zbytek moku
A ač mám to domů jen půl bloku
Je úplně nemožné dopít a vstát
A tak tu sedím, snad napořád
Utěšuji se už jenom tím
Že jednou se, doufám, zvednu a zaplatím
Ale pře tím než se svalím do postele
Tak musím tu sedět jako v cele
Druhý díl seriálu pivní melancholie aneb „Pivní melancholie, část druhá – Cela“
---
Na zemi, na zádech, ve svém bytě
Hledím skelně, přiopitě
Na stropě hledám velký vůz…
Za okny chrčí autobus
Zřejmě nějaká ranní linka
A mě se chce asi blinkat
Jak ležím tu v loužičce piva
V kouscích odpadlého zdiva
Venku už se rozednívá
A jí začínám si zpívat
Na zádech, na zemi, v mém bytě
A blinkat se mi chce určitě
---
Jak vytvořit náboženství?
Jen shrnu pár pranostik
Nádavkem odsoudím mnohoženství
Věřícím znechutím styk
Abych udržel si stálý zájem
Straším peklem, vábím rájem
Vědou podepřu si báje
Sebe sama při tom popíraje
Dokud vás nejistota svírá
Nechť za pastýřem kráčí, kdo chce
Má jediná pravá víra
Je však jen pro poslušné ovce
Na myšlení zde prostor není
Běžte vděčně jako dobytek
Kdo by zpochybnil mé osvícení
Toho zadupu do kytek
Stejně jak všichni proroci
Beru na svá bedra břímě moci
Vy můžete ale jásat
Neboť vás čeká pravá spása…
---
Feťácká
Žeprej postrádám cit a něhu,
Dyť jsem kurva furt v koloběhu
Motám se od šlehu k šlehu
Stojím na opačném břehu
Jen zkus si shánět prachy nalitý
Navíc dávat majzla ať tě nechytí
Dyť mám kurva svoje limity
A ona na mě přes city
---
Za pozdních nocí padlou tmu oraje
Já dumám o tom, zda přijdu snad do ráje
Po sto let odříkám a držím půst
Když ze tmy dávám rudé révě růst
Navždy jsem se zřekl všech světským slastí
Potlačil zvědavost, nám lidem tak vlastní
Přesto však přemýšlím, dumám snad stokrát
Když chodím po nocích padlou tmu orat
Tak už se opraš, člověče zašlý
Na dumání odpověď, odvahu máš-li
Mnozí kdo hledali, to jediné našli
Konečnou útěchu v konopné mašli
Nemíříš k ní i ty? Mrháš darem Božím
Nesklizenou úrodu necháváš dožít
Z květu plod, z plodu kvas, co myšlenky krášlí
Tak z révy víno pij. A na ráj kašli.