Lidi mi kladou otázku, ty vole cos to hulil, že tě napadla taková volovina o těch kostkách. Já většinou říkám, že nic. Ale pravda je, že něco málo jo. Bylo to asi nějak takhle:
Ležel jsem jednou v posteli s jakýmisi děvčaty, jedna se jmenovala Dívka č. 1, druhá Dívka č. 2. A naproti byla další postel a v ní leželo další děvče jménem Dívka č. 3. Byl jsem trochu zkouřený a bylo mi dobře, poněvadž jsem byl mezi děvčaty a poněvadž jsem byl trochu zkouřený. Podíval jsem se na Dívku č. 3 a ona byla přikryta kostkovanou přikrývkou, která celkem pěkně kopírovala křivky jejího těla. Vyskočil jsem s výkřikem, ty vole ty máš kostkované šaty. Dívka č. 3 řekla: "No jo Bingo, ty taky!" Podíval jsem se na sebe a uvědomil jsem si, že i já jsem zakryt kostkovanou peřinou. Podíval jsem se na okno a to bylo zahalenou kostkovanou záclonou. Vykřikl jsem: "My žijeme v kostičkovaném světě a já jsem pan Kostkáč!!!" Pak jsem helděl do stropu a představoval si duel mezi Wolwerienem a Spidermanem, o okolní dění více se nezajímaje, když v tom dívka č. 2 se smíchem prohodila: "Bingo, představ si, že bys neměl koule, ale kostičky." A já na to řekl jenom: "Ty vole"
Rád bych zmínil dívku č. 1. Tato dívka ve výše uvedeném příběhu sice nehraje nikterak význačnou roli, ale nechci, abyste si mysleli, že je nějaká podřadná. Je přeci jen dívka číslo 1.
Nyní se však vraťme k hranatým genitáliím!